Velikonoce slavíme vždy první neděli po jarním úplňku. Tuto oslavu ustanovil Nicejský koncil (shromáždění biskupů křesťanské církve) již roku 325 n. l. Předcházel jim 40denní půst, který se netýkal jen omezení v jídle, ale i společenského života. Byly zakázány svatby, zábavy, zpěv, požadovala se i zdrženlivost v manželském životě. V křesťanské rovině dominovala oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista, v běžném životě vznikly lidové obyčeje zaměřené na oslavu příchodu jara.
Svátky začínaly modrým pondělím, kdy se uklízel dům a jeho okolí. V kostelech se vyvěšovala modrá látka. Následovalo šedivé úterý, z příbytků se vymetaly pavučiny. Na škaredou středu (tehdy Jidáš podle Písma udal Ježíše za 30 stříbrných) se lidé nesměli mračit, jinak by se mračili každou středu po celý rok. Lidé bílili světnice i chalupy a také vymetali komíny. Zelený čtvrtek připomněl Poslední večeři Páně, při které se Ježíš loučil s apoštoly. Na důkaz smutku utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Na Velký pátek si lidé připomínali ukřižování Ježíše Krista. Držel se přísný půst, byl zakázán zpěv a zábava a podle Bible se tento den rozpoutaly živly, otevírala se země a hroby. K tomuto dni se vztahují také různé pranostiky, např. Velký pátek deštivý-dělá rok žíznivý, když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Bílá sobota byla časem návratu zvonů z Říma. Tmu a ticho v kostelech vystřídalo světlo svící, zvonění a varhany. Končila postní doba, pekly se beránci a mazance, barvila vajíčka a pletly pomlázky. Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční. Za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých a dovršil boží stvořitelské a vykupitelské dílo.
Světily se velikonoční pokrmy a jejich část se darovala poli, zahradě a studni, aby bylo všeho dostatek.
O Velikonočním pondělí vstávali muži, mládenci a děti časně zrána a vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby jim předali svěžest, mladost, ohebnost a zdraví a ty jim za to věšely na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy dostaly pomlázkou, aby jim vyhnali zlý jazyk.
Hospodář také vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, ovocné stromy, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě, krávu, aby se brzy otelila.
My oslavíme letošní Velikonoce začátkem dubna a snad v každé domácnosti si obarvíme vajíčka pro koledníky nebo alespoň sami pro sebe. A rozkvetlá kytička za oknem nám připomene, že i k nám se blíží dlouho očekávané jaro.

Hezké velikonoční svátky všem přeje za redakci Ďáblického zpravodaje Jana Ouředníčková