Zdejší krajina, pro kterou je charakteristická velmi úrodná černozemní půda, byla hojně vyhledávána lidmi takřka všech pravěkých kultur. Již od 19. století, kdy byly na území Ďáblic objeveny první doklady života dávných obyvatel, je zřejmé, že celý katastr lze považovat za jednu rozsáhlou archeologickou lokalitu.
V intravilánu, ale i extravilánu Ďáblic byla zjištěna sídliště a pohřebiště z pozdní doby kamenné, osady a žárové hroby z doby bronzové, kostrové hroby z doby stěhování národů a pohřebiště raného středověku. Vesnice v průběhu starší doby železné stály v několika polohách, a to při ulicích Čenkovské, Kučerové, Na terase a podél Kostelecké. V mladší době železné se v místě jižně od Kostelecké nacházela keltská osada. Kostrové hroby historických Keltů pocházejí z ulic Legionářů a Ďáblické. Ve starší době římské se vesnice a železářské dílny Germánů rozkládaly v širokém okolí severně až východně od centra Ďáblic. Na nároží Hřenské a Květnové ulice bylo zjištěno osídlení ve střední době hradištní, předcházející vzniku vlastní středověké vsi.
Doklady života našich předků byly v devadesátých letech zkoumány archeology z Muzea hlavního města Prahy. V nedávné době proběhlo v Ďáblicích několik archeologických výzkumů vyvolaných různými stavebními aktivitami. Jeden z těchto výzkumů se uskutečnil v souvislosti s výstavbou objektu zázemí hřiště (u bývalé restaurace U Holců), další byl vyvolán stavbou bytových domů v ulici Nad akcízem u Ďáblického hřbitova. Tam bylo kromě jiných nálezů odkryto torzo časně slovanského domu.

Památky pod zemí jako součást našeho kulturního dědictví
Archeologické památky ukryté pod zemí jsou vzácným a jedinečným dokladem života našich předků. Jejich ochrana by proto měla být samo-zřejmostí. U nás, i ve velké většině evropských zemí jsou zřizovány instituce, které ochranu archeologických památek zajišťují. Oprávnění k provádění archeologických výzkumů na území Prahy má především Archeologický ústav Akademie věd, dále muzea (Národní i Muzeum hl. města Prahy), Národní památkový ústav a několik obecně prospěšných společností. Na území Ďáblic nejčastěji působí archeologové ze společností Archaia Praha o.p.s. a ArcheoPro o.p.s. Nutno ale poznamenat, že archeologické výzkumy památky pod zemí nezachrání. Při výzkumu pouze dojde k vyzvednutí movitých nálezů a zdokumentování odkrytých nálezů nemovitých, ty však jsou následně stavebními výkopy odstraněny.
V souladu s památkovým zákonem jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni svůj záměr oznámit Archeologickému ústavu a umož-nit jemu nebo jiné archeologické organizaci v dané oblasti působící, provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. V případě, že stavebník svůj záměr neoznámí, může dostat ve správním řízení vysokou pokutu. Při stavbě rodinného domu hradí náklady archeologická organizace, je-li ovšem stavebníkem podnikající právnická osoba nebo fyzická osoba, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník. Zákon vychází z myšlenky – kdo zničí památku (ač skrytou pod zemí), musí před jejím definitivním odstraněním zajistit alespoň její dokumentaci. Takto je tato problematika upravena i ve většině evropských zemí. Stavebník má právo si zvolit, která z územně příslušných oprávněných organizací archeologický výzkum provede. Podmínky, za jakých bude archeologický výzkum proveden (tedy zejména rozsah, způsob provedení, doba trvání a náklady), jsou specifikovány v rámci dohody, kterou archeologická instituce uzavírá se stavebníkem. V případě, že k dohodě nedojde, rozhodne krajský úřad.

Šenovská – archeologická lokalita, které již není
Nedávno proběhla v médiích informace o zničení archeologické lokality na území naší městské části. Na internetu České televize lze dohledat reportáž ČT24 ze dne 1. 4. 2015. Reportáž se týkala vybagrování plochy s doloženými archeologickými nálezy a objekty, která začala být připravována pro výstavbu 25 domů v prostoru mezi ulicemi Statkovou a Šenovskou. Česká televize dala ve své reportáži prostor k vyjádření jak archeologům, kteří zde prováděli i výzkum, tak i zástupci Archeologického ústavu. Ke kauze se vyjádřil i Petr Hnízdo, ředitel developerské společnosti Spiritex a.s., která je investorem akce. V současné době probíhá na pražském magistrátu správní řízení s investorem stavby, kterému hrozí vysoká pokuta. K svévolnému narušování archeologických lokalit docházelo v minulosti výjimečně i jinde na území hlavního města Prahy, a to hlavně v „divokých“ devadesátých letech minulého století, při velkém stavebním boomu, který začal po roce 1991. Naposledy proběhlo rozsáhlejší zničení místa s archeologickými nálezy před 13 lety, kdy byla bez výzkumu vybagrována stavební jáma pro výstavbu administrativní budovy v Evropské ulici v areálu zámečku s hospodářským dvorem čp. 16 v Praze Vokovicích. Tato kauza měla i soudní dohru. Nezbývá než doufat, že k takovému exemplárnímu zničení archeologické památky, jako se stalo letos v únoru na ďáblických parcelách mezi ulicemi Šenovská a Statková, již v budoucnu nedojde. Ďáblice by se tak, z hlediska nakládáním s naším kulturním dědictvím, staly smutně proslulým místem.

Jan Havrda