Nejkrásnější rodinné svátky nám už pomalu klepají na dveře, ve spíži se vrší krabičky s cukrovím a maminky a babičky mají prodloužené večerní domácí směny.
Ještě máme několik dnů na to, abychom si pořídili ten nejkrásnější stromeček, doladili vánoční výzdobu, a pak už přijde ten magický večer, na který se asi nejvíc těší naše děti a vnoučátka. S první večerní hvězdou usedneme k svátečně prostřenému stolu a pustíme se do štědrovečerní večeře. Neměli bychom zapomenout ani na naše malé přátele na zahradě a v lese, a při procházce jim vzít něco dobrého do krmítek.
Ať nám všem Vánoce přinesou spoustu radosti, spokojenosti a pocitů štěstí.
Víte, že...
• Původní kořeny Vánoc leží v daleké pohanské minulosti, kdy byly oslavou narození a růstu slunečního dítěte. Až ve 3. – 4. století n. l. je překryly svátky křesťanské – oslava narození Ježíška.
• Zdobení stromečku má také původ v pohanských oslavách kultu Slunce. U stálezelených stromů, ověšených ovocem, pamlsky, ozdobami a světly se pořádaly bujaré veselice. Křesťanství vzalo vánoční strom na milost až na konci 16. století. Zpočátku se věšel od stropu špičkou dolů nad štědrovečerní stůl. Novodobá tradice zdobení stromečků začala na počátku 19. století, nejprve v šlechtických a středostavovských rodinách. Teprve o desítky let později se tento zvyk ujal i na vesnicích, kde do té doby převažovalo stavění betlémů.

• Vánočka pochází pravděpodobně již ze 16. století. Pletla se z 9 pramenů: čtyři spodní představovaly slunce, vodu, vzduch a zemi. Tři uprostřed rozum, cit a vůli, vrchní dva lásku a moudrost. Někdy se do ní zapékal peníz, a kdo ho našel, zajistil si v příštím roce zdraví a blahobyt. Ještě v předminulém století se pekla jen v bohatších domácnostech, stejně tak i cukroví, kterého mělo být 7 nebo 13 druhů.
• První zmínky o vzájemném obdarování se se objevují již ve starověkém Římě. Nedílnou součástí Vánoc se však dárky staly až v 19. století. Bylo zvykem obdarovávat členy rodiny, ale i služebnictvo. Domácí chasa například dostávala ošacení nebo malou finanční částku na přilepšení k celoroční mzdě. Dárky se dávaly také žebrákům nebo tulákům bez domova, kteří v době křesťanských svátků zaklepali na dveře bohatších domácností. Až na počátku 20. století, v dobách hospodářské prosperity, se pod vánočním stromkem mimo potřebných věcí začaly stále častěji objevovat drobnosti a hračky jen pro radost.

Jana Ouředníčková